V medicíně, hlavně v psychiatrii a klinické psychologii, se tím označuje porucha pozornosti, při níž je schopnost zaměřit se na právě vnímané podněty výrazně oslabená až téměř chybí, člověk si pak okolních vjemů všímá jen málo nebo je nedokáže udržet ve vědomí. Původ výrazu se dává do souvislosti se spojením alfa priv. a řeckého prosexis ve smyslu pozornost.