Biochemická spotřeba kyslíku je množství rozpuštěného kyslíku, které mikroorganismy spotřebují při aerobním rozkladu organických látek ve vodě. Její stanovení se používá jako nepřímý ukazatel obsahu biologicky odbouratelných organických látek. V praxi se nejčastěji určuje pětidenní hodnota, tedy spotřeba kyslíku zjištěná po 5 dnech inkubace, obvykle standardizovanou zřeďovací metodou.