Pomocná bílkovina působící jako kontrola kvality v buňce. Dočasně se váže na jiné proteiny, stabilizuje jejich vzájemné interakce a napomáhá tomu, aby získaly správné prostorové uspořádání. Tím snižuje riziko chybného skládání, nežádoucího shlukování a tvorby nefunkčních proteinových komplexů. Její tvorba se často zvyšuje při buněčném stresu, například při teplotní zátěži.