Lékařský termín pro operačně vytvořenou anastomózu, tedy umělé spojení společného žlučovodu s úsekem tenkého střeva, které se používá k obnovení odtoku žluči do střeva například při neprůchodnosti nebo poškození žlučových cest. Pojmenování vychází z řeckých kořenů označujících žlučovod, střevo a spojení.