Výraz odvozený z řeckého klon ve významu větvička nebo potomek. V biologii znamená klonování, tedy postup, při němž se z jedné výchozí buňky opakovaným dělením vytvoří skupina buněk geneticky shodného původu, tzv. buněčný klon. V experimentálních podmínkách in vitro lze u savců pracovat s velmi raným embryonálním materiálem tak, že může vzniknout nový jedinec s prakticky totožnou genetickou výbavou, přičemž konkrétní projevy organismu může dále ovlivnit prostředí a epigenetické změny.