V oblasti morálky znamená svědomí, tedy vnitřní schopnost posoudit vlastní jednání, rozlišovat mezi správným a špatným a nést za své činy osobní odpovědnost, často i s následným pocitem viny.
Ve filozofii a psychologii se tím míní vědomí a uvědomování, živé vnitřní prožívání a sebereflexe, případně i vědění o určité skutečnosti, původně chápané jako con a scientia, tedy jakési společné či spolu sdílené vědění.