Latinské podstatné jméno ženského rodu odvozené z l. contradicere, tedy „mluvit proti“, ve významu odporování, zpochybnění nebo vyjádření nesouhlasu s tím, co říká druhá strana.
V logice a filozofii označuje rozpor či vnitřní nekonzistenci, například tvrzení, které se samo se sebou neslučuje nebo je v rozporu s pravidly dané teorie. Může jít i o vztah mezi dvěma pojmy či soudy, které se navzájem vylučují, platí-li jeden, druhý nemůže být současně pravdivý.