Řecký výraz pro slzu, tedy kapku tekutiny vytvářené slzným aparátem, která zvlhčuje povrch oka a může se objevovat i při emocích nebo podráždění.
V anatomii a kraniometrii jde o jemně vymezený orientační bod na okraji očnice, umístěný v horní přední oblasti slzní kosti v místě jejího spojení s čelní kostí a přilehlými částmi horní čelisti, využívaný jako referenční bod při popisu a měření lebky.