Dlouhodobý stav, kdy člověk opakovaně nenaspí potřebnou dobu nebo spánek nemá dobrou kvalitu a chybí i čas na skutečnou regeneraci. Kumulovaný spánkový dluh může postupně zhoršovat celkovou tělesnou kondici, u lidí ve středním a vyšším věku bývá spojován hlavně s vyšším krevním tlakem, rozkolísáním hormonální a metabolické rovnováhy a vyšším rizikem srdečně cévních obtíží. Tělo se hůře hojí a obnovuje, může se zvyšovat náchylnost k infekcím a častěji se objevují i potíže se zažíváním.
Nedostatečný spánek dlouhodobě udržuje organismus ve stresové reakci a promítá se do psychiky i kognitivních funkcí. Časté jsou bolesti hlavy, přetrvávající únava, horší soustředění, zpomalené rozhodování a obtížnější učení, protože se zhoršuje ukládání nových informací do paměti. Současně může narůstat podrážděnost, impulzivita a konfliktnost, u části lidí se prohlubují úzkostné nebo depresivní projevy a u neurologicky citlivých osob může klesat práh pro záchvatové stavy.
Z hlediska bezpečnosti a výkonu se projevuje denní ospalostí a epizodami mikrospánku, což prodlužuje reakční dobu a zvyšuje chybovost. To snižuje pracovní efektivitu a zvyšuje pravděpodobnost rizikových situací, například při řízení, obsluze strojů nebo během monotónních a dlouhých směn, kde únava snadno vede k přehlédnutí důležitých podnětů.