Latinský termín odvozený z de a lamina, vyjadřuje rozpojení či odlupování spojených vrstev. V materiálovém inženýrství se používá pro poruchu laminovaných materiálů a kompozitů, kdy se jednotlivé vrstvy přestanou držet pohromadě a konstrukce ztrácí pevnost.
V biologii a embryologii označuje děj, při němž se původně souvislá buněčná vrstva rozdělí a část buněk se oddělí tak, že vznikne nová, samostatná vrstva tkáně.
V medicíně a patologii popisuje oddělení vrstev tkáně nebo blan, typicky při poškození, zánětu nebo jiné chorobné změně, kdy se povrchová část začne odchlipovat od podkladu.