Latinské podstatné jméno mužského rodu, genitiv dentis, plurál dentes, označuje zub, tedy tvrdý prvek chrupu upevněný v čelistní kosti, tvořený hlavně sklovinou a dentinem a sloužící k mechanickému zpracování potravy. V anatomickém názvosloví se výraz objevuje i mimo vlastní chrup, například Dens axis je odontoidní výběžek obratle axis. Ve stomatologii se používají i další spojení, například Dens bicuspidatus pro třenový zub s dvěma hlavními hrbolky, dále Dens geminatus pro zdánlivě zdvojený zub vzniklý poruchou vývoje zárodku a Dens in dente, také dens invaginatus, kdy se část korunky vchlipuje dovnitř a vzniká obraz zubu uvnitř zubu.