Za osobnost fungující v mezích normy se zpravidla pokládá taková, jejíž psychika je určována hlavně třemi okruhy vlivů: 1) biologickými, avšak nepatologickými faktory, zejména genetickou (konstituční) výbavou, 2) nepokřiveným procesem socializace a výchovy i vzdělávání v rodině, ve škole a v pracovním prostředí, které člověka přijímá, respektuje jeho individualitu a poskytuje mu přiměřené emoční zázemí a podporu, 3) schopností přiměřeně řídit vlastní chování a prožívání, tedy adekvátní autoregulací (selfmanagementem) a cílenou sebevýchovou.