Dialýza, název odvozený z řec. dia (skrze) a lysis (uvolnění), je separační metoda založená na polopropustné membráně. Větší molekuly zůstávají na jedné straně, zatímco malé rozpuštěné látky a ionty mohou přecházet difuzí do okolního roztoku, takže se postup využívá třeba při čištění nebo odsolování roztoků biomolekul.
Dialysis extracorporalis označuje mimotělní očistu krve, při níž je krev dočasně vedena mimo organismus přes dialyzační filtr a poté se vrací zpět. Tím se odstraňují nežádoucí látky vznikající metabolismem a upravuje se vnitřní prostředí, typicky u lidí s výrazně sníženou funkcí ledvin.