V běžném užití jde o vlastnost, která vyjadřuje velikost nebo prostorovou rozlehlost nějaké věci či jevu, tedy jaký má rozměr a jak široký je jeho záběr.
V matematice a geometrii znamená počet nezávislých parametrů nutných k popisu objektu nebo prostoru, čili kolik souřadnic či směrů je potřeba k určení polohy.
Ve fyzice se tím míní rozměrová charakteristika veličiny, která ukazuje, jak je odvozená veličina složena ze základních veličin dané soustavy, a využívá se při dimenzionální analýze ke kontrole rovnic a jednotek.