Výraz odvozený z latinského slovesa disiungere ve smyslu rozpojit či oddělit. Označuje děj nebo stav, kdy se něco rozdělí, části se od sebe odloučí a celek se může rozpadnout na samostatné prvky.
V logice a matematice se používá pro disjunkci, tedy operaci odpovídající významu spojky nebo. Výrok je pak splněn už tehdy, když platí alespoň jedna z posuzovaných možností.