Formálně udělená výjimka, při níž je osoba nebo instituce na základě rozhodnutí oprávněného orgánu uvolněna z určitého závazku, splnění podmínky nebo z povinnosti něco hradit. Obvykle nejde o automatický nárok, ale o individuálně posouzenou úlevu.
V církevním a kanonickém kontextu zvláštní povolení, kterým příslušná autorita dočasně nebo trvale zprostí věřícího závaznosti konkrétního předpisu, například u některých pravidel týkajících se církevního života.