Zatvrzelý způsob uvažování, při němž člověk bere svá přesvědčení jako samozřejmá a neochvějná, i když pro ně nemá dobré důkazy, a bývá málo otevřený kritice nebo novým informacím.
Ve filozofii postoj, který přijímá určité výroky či principy jako nezpochybnitelné výchozí body a nepodrobuje je důslednému ověřování ani pochybnosti, takže se snadno míjí s kritickým zkoumáním.