Z řec. dys- (narušení) a gnosis (poznávání). Označuje poruchu gnostických, tedy rozpoznávacích funkcí mozkové kůry. Postižený obvykle podněty vnímá, ale kvůli narušení vyššího zpracování v asociačních oblastech mozku je nedokáže správně interpretovat a přiřadit jim význam, proto selhává poznávání objektů, osob nebo signálů. Projev může být vázán na určitou smyslovou modalitu, například u sluchové formy se mluví o duševní hluchotě, kdy člověk nerozpoznává známé zvuky či řeč, i když samotný sluch nemusí být zásadně poškozen.