V psychiatrii jde o jev, kdy prožívaný nebo navenek viditelný citový projev neodpovídá tomu, co se právě děje, takže reakce působí vzhledem k okolnostem nepatřičně, třeba úsměv při smutné zprávě. Bývá chápán jako porucha afektivity a typicky se objevuje u některých psychotických stavů, případně i u vybraných neurologických onemocnění.