V epidemiologii označuje situaci, kdy se určité onemocnění na vymezeném území a v dané populaci dlouhodobě udržuje nebo se opakovaně vrací, často bez výrazných a náhlých skoků v počtu případů. Na rozdíl od epidemie nejde primárně o náhlé hromadné šíření, ale spíše o trvalou přítomnost původce v daném prostředí.
V ekologii a biogeografii se tím popisuje omezení přirozeného výskytu organismu na konkrétní region, kde je druh původní, zatímco v jiných oblastech se bez zásahu člověka nevyskytuje. Typické je to například u izolovaných ostrovních nebo horských populací.