V lékařství výraz pro enterohydrokélu, tedy typ kýlního výhřezu, při němž se v kýlním vaku nacházejí části střeva a současně je v něm přítomná nahromaděná tekutina. Název je odvozen z řec. enteron (střevo) a hydor (voda) a obvykle se projeví jako zvětšující se, napjatý otok v místě kýly.