(práv.) rodinné svěřenství – majetek vyčleněný zakladatelem pro rod, který je prohlášen za nezcizitelný a má přecházet podle určené dědické posloupnosti, svěřenství, svěřenský statek. (v římském právu) zvláštní druh odkazu: původně jen prosba, aby dědic po smrti zůstavitele splnil určité plnění ve prospěch třetí osoby jako mravní závazek, později již povinnost právně vymahatelná.