V jezdeckém prostředí jde o uzdu, tedy součást postroje s řemením a často i udidlem, která slouží k vedení a ovládání koně.
V anatomii a medicíně se tím myslí uzdička, drobný slizniční nebo vazivový pruh upevňující pohyblivou část k podkladu, například frenulum linguae pod jazykem nebo uzdička horního rtu, která může omezovat hybnost a někdy se odborně upravuje.
V přeneseném významu označení pro vnitřní brzdu, tedy schopnost držet se na uzdě, jednat střídmě a krotit vlastní impulzy.