V židovské a biblické tradici název pro peklo, tedy prostor posmrtného trestu. Označení vychází z údolí Hinnom (Gehinnóm) při okraji starověkého Jeruzaléma, které starozákonní texty spojují s pohanskými rituály a s kultem Molocha, včetně obětování lidí. Kvůli této pověsti se jméno konkrétního místa změnilo v silný symbol ohně, zatracení a božího soudu, který později převzala i křesťanská tradice, přičemž rabínská literatura někdy chápe Gehen(n)u také jako prostor očisty před konečným rozsudkem.
V přeneseném významu označení pro prostředí připomínající peklo, tedy místo krajního utrpení, hrůzy nebo beznaděje.