Lékařský termín pro hemoragii neboli krvácení. Označuje situaci, kdy krev po poranění či prasknutí cévy opustí cévní řečiště a hromadí se v tkáních nebo v tělních dutinách, případně odtéká navenek. Původ je odvozován z řeckého haima (krev) a zakončení -rrhagia, které vyjadřuje prudký výron. V praxi se rozlišuje třeba arteriální krvácení s výrazným, často pulzujícím proudem a kapilární krvácení, které se projevuje spíše pozvolným prosakováním. Větší ztráta krve může vést k chudokrevnosti nebo až k oběhovému selhání a vyžaduje rychlou zástavu krvácení.