V anatomii jde o latinský výraz odvozený od l. hamus, hák. Označuje drobný háček, hákovitě zahnutý výběžek nebo zakončení části těla, nejčastěji na kostech. Takový útvar bývá důležitý jako místo úponu vazů či svalů nebo jako vodicí bod pro šlachu, příkladem je háček na os hamatum v oblasti zápěstí nebo hákovitý výčnělek na pterygoidním výběžku kosti klínové, přes který se přehýbá šlacha m. tensor veli palatini.
V zoologii se tím může myslet malý zachycovací háček na povrchu těla, který pomáhá mechanicky spojovat jednotlivé části nebo zajišťovat přichycení. U některých skupin hmyzu takové háčky přispívají ke stabilnějšímu propojení křídel při letu.
V botanice se obdobný termín používá pro jemné háčkovité útvary na rostlinách, které usnadňují přichycení k podkladu nebo šíření diaspor tím, že se zachytí na srsti či peří živočichů.