Neurologický termín pro poruchu chůze, při níž noha při kroku opisuje oblouk až spirálu, klouby se při pohybu jakoby stáčejí do kruhu a špička má sklon vybočovat dovnitř k vnitřnímu okraji chodidla, typicky u paréz a dalších následků poškození nervového systému. Původ názvu je z ř. helix hlemýžď a ř. pous, podos noha.