V medicíně a patologii jde o situaci, kdy se normální tkáň objeví nebo vyvíjí na místě, kam běžně nepatří. Často je to důsledek vývojové odchylky, při níž se část zárodku tkáně oddělí a přetrvá jako samostatné ložisko jinde, někdy se popisuje také jako choristom či ektopická tkáň. Zpravidla nejde o zhoubný proces, ale podle umístění může vyvolávat funkční potíže nebo tlakové příznaky.
V sociální a kulturní teorii se tímto pojmem, odvozeným z řeckého heteros, tedy jiný, a topos, tedy místo, označují takzvaná jiná místa, skutečné prostory fungující mimo běžný každodenní řád. Mívají vlastní pravidla a zvláštní roli ve společnosti, často slouží k oddělení určité činnosti či lidí od zbytku světa nebo k uchovávání kolektivní paměti.