V psychologii a psychiatrii jde o označení pro formu poruchy autistického spektra, při níž má člověk obvykle zachované kognitivní schopnosti a často i dobře rozvinutý jazyk, takže zvládá řadu každodenních situací poměrně samostatně. Současně ale přetrvávají typické rysy autismu, například obtíže v sociální komunikaci, porozumění implicitním pravidlům a větší potřeba rutiny. Zkratka HFA se používá pro High Functional Autism a dnes se častěji nahrazuje přesnějším popisem potřebné míry podpory v rámci diagnózy autism spectrum disorder.