Běžně se tím říká, že člověk si může dělat plány a mít jasné záměry, jenže skutečný výsledek často určí nečekané okolnosti, náhoda nebo zásahy zvenčí. Připomíná to, že je rozumné počítat s nejistotou a nepřeceňovat, jak moc máme dění pod kontrolou.
V náboženském, zejména křesťanském výkladu jde o důraz na Boží prozřetelnost, tedy že konečné uspořádání věcí není plně v lidských rukou, ale v Boží vůli. Člověk má jednat zodpovědně a plánovat, zároveň však s pokorou, protože poslední slovo nemusí mít on, a toto rčení se proto často objevuje i v duchovní literatuře.