V psychologii jde o úzkost a neklid, které může vyvolat prázdno nebo dojem prázdného prostoru, často spojené s potřebou mít kolem sebe podněty, věci či lidi.
V umění a grafickém designu se tím popisuje sklon nenechávat volné místo a raději zaplnit plochu ornamenty, strukturou nebo množstvím detailů, protože prázdné plochy působí rušivě.
Ve filozofických a starších přírodovědných úvahách se výraz používá také pro představu, že prázdno není „přirozený“ stav a okolí má tendenci je rychle vyplnit.