Přehnaná kritičnost, při níž člověk neúměrně vyhledává nedostatky, téměř automaticky odporuje a má tendenci hodnotit věci i lidi hlavně v negativním světle, často bez opory v reálných argumentech.
V psychologii se tím může označovat dlouhodobý postoj nebo rys, kdy jedinec systematicky posuzuje sebe či okolí podle přísných měřítek, soustředí se na chyby a snadno sklouzává k odmítavým závěrům, což může zhoršovat mezilidské vztahy a zvyšovat vnitřní napětí.