Inkongruence označuje stav, kdy mezi jednotlivými aspekty osobnosti nebo mezi vnitřním prožíváním a chováním nevzniká harmonie — například když ideální „já“ nesouhlasí s tím, jak jedinec skutečně jedná nebo cítí. V humanistické psychologii Carla Rogerse je inkongruence stav, kdy vnímané já (perceived self) a ideální já (ideal self) jsou v rozporu, což může vést k úzkostem, napětí nebo pocitu nejistoty
psychoterapie usiluje o minimalizaci tohoto rozporu a dosažení co největší congruence.