vnitřní jednotnost a konzistence psychiky, kdy jednotlivé části osobnosti a duševní procesy do sebe zapadají a vzájemně se nepodkopávají. Projevuje se tím, že prožívání, myšlení a motivace jsou v relativní rovnováze, člověk zažívá méně vnitřních rozporů a jeho jednání působí stabilně a smysluplně v čase.