Latinský termín odvozený od intumescere, tedy nabobtnat nebo zduřet. V medicíně označuje zduření či ztluštění tkáně nebo orgánu, často jako následek edému, zánětlivé reakce nebo překrvení. V neuroanatomii se tímto označením popisují přirozená zesílení míchy v úseku krční a bederní (cervicalis, lumbalis), kde je více nervových buněk a odkud vystupují kořeny nervů vytvářejících například plexus brachialis a plexus lumbosacralis, jde o oblasti na rozhraní krční a hrudní, případně hrudní a bederní páteří. Termín se může vztahovat také na otok tympanické větve nervus glossopharyng v oblasti středního ucha.