[jde o kauzativní tvar hebrejského slovesa ha·wah´ (stát se) v imperfektu, významově „způsobuje, že se něco stane“] Osobní jméno Boha (Iz 42:8, 54:5). Bible sice používá i popisné tituly, například „Bůh“, „Svrchovaný Pán“, „Stvořitel“, „Otec“, „Všemohoucí“ a „Nejvyšší“, ale to, kým Bůh je a jaký je, nejvýstižněji shrnuje právě toto vlastní jméno (Ža 83:18). K výslovnosti: v češtině je nejrozšířenější tradiční podoba, i když většina znalců hebrejštiny upřednostňuje výslovnost „Jahve“. Nejstarší hebrejské rukopisy zapisují toto jméno pouze čtyřmi souhláskami, tento zápis se obvykle nazývá tetragrammaton (z řeckých slov te·tra- „čtyři“ a gram´ma „písmeno“). V přepisu do latinky se tato čtyři písmena uvádějí jako JHVH (nebo JHWH).