Původně japonské označení pro metodu řízení toku materiálu a výroby, v níž se pomocí viditelných karet nebo jiných jednoduchých signálů předává pokyn k doplnění zásob či zahájení další práce až ve chvíli, kdy je to skutečně potřeba. Vychází z principu pull a používá se v lean a Just in time, aby se omezily zbytečné zásoby.
V oblasti organizace práce a vývoje softwaru jde o postup, který vizualizuje pracovní tok na tabuli pomocí karet s úkoly. Díky tomu je snadno vidět stav práce a často se hlídá, kolik úloh je současně rozpracovaných, aby se zlepšil průchod práce týmem.