Disociativní anestetikum příbuzné fencyklidinu (tzv. andělskému prachu), které vyvolává odpojení vědomí od tělesného prožívání. Dříve se používalo i v humánní medicíně, dnes se podává převážně ve veterinární praxi, zároveň bývá zneužíváno pro halucinogenní účinky, jež se liší od klasických psychedelik, například diethylamidu kyseliny lysergové (LSD). Kromě analgetického účinku může způsobit dysartrii, tachykardii a ataxii, ve vyšších dávkách navozuje snové stavy, pocity „jiných dimenzí“ a kontaktu s nereálnými bytostmi, dezorientaci, četné iluze, částečnou amnézii, někdy agresivitu a nese riziko vzniku závislosti i neurotoxických změn v mozku. V experimentech se používá také k modelování mozkové aktivity a psychopatologie podobné schizofrenii.