V právním kontextu jde o něco, co je pevně zakotveno v zákoně nebo kodexu, je popsáno závazným jazykem a vymezeno tak jednoznačně, aby se podle toho dalo postupovat a případně to i vymáhat.
V jazykovědě označuje podobu jazyka, kterou autority stanovily jako spisovnou normu a popsaly ji v pravidlech, mluvnicích nebo slovnících, takže se bere jako doporučená a správná.
Obecně znamená převedený do přesných, předem daných pravidel či standardu, zapsaný s jasnou strukturou, aby jej různí lidé chápali stejně a bylo možné jej konzistentně používat.