(hist.) V antickém, hlavně pozdně římském prostředí označuje kolonát pachtovní uspořádání, kdy kolóni (lat. coloni) hospodařili na cizí půdě a vlastníkovi odváděli sjednané plnění, často podíl z úrody. Tento vztah se postupně zpevňoval natolik, že se nájemci mnohdy stávali k pozemku připoutaní a jejich možnost odejít byla omezená, což bývá vykládáno jako předstupeň nevolnictví.