Fyzikálně-chemická metoda vycházející z řeckého pojmenování pro chlad a pozorování, při níž se zjišťuje teplota, při které roztok začne tuhnout. Z rozdílu oproti bodu tuhnutí čistého rozpouštědla lze nepřímo usuzovat na množství rozpuštěné látky, případně odhadnout její molární hmotnost.