Kuric Jozef (30.05.1926 - 25.01.2015) - význam slova
Kuric Jozef (30.05.1926 - 25.01.2015)
Významná osobnost československé akademické psychologie, univerzitní pedagog a profesor, který propojoval vývojovou psychologii s tématy seberegulace a sebavýchovy a současně se dlouhodobě věnoval psychologii umění, zejména tomu, jak lidé v různých etapách života vnímají a interpretují malbu. Vystudoval psychologii, pedagogiku i dějiny výtvarného umění na bratislavské Filozofické fakultě a získal titul PhDr., tedy doktor filozofie, díky rigorózní práci zaměřené na postoje studentů k obrazům. Působil jako vysokoškolský učitel na Univerzitě Komenského a později se habilitoval jako docent v oblasti vývojové psychologie. Vědeckou hodnost CSc., v tehdejším systému blízkou dnešnímu Ph.D., obdržel ve Slovenské akademii věd po výzkumu orientovaném na sebavýchovu mladých lidí. Na Univerzitě Karlově v Praze následně dosáhl profesury a titulu DrSc., tedy doktor věd, opřených o rozsáhlejší práci k proměnám percepce výtvarných děl v průběhu ontogeneze. Podstatnou stopu zanechal také v Brně, kde v sedmdesátých letech vedl katedru psychologie na tehdejší Univerzitě J. E. Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, a vychoval zde řadu studentů. Publikoval mnoho odborných knih a studií v češtině i slovenštině, mimo jiné učebnice k psychologii dítěte a dospívání, texty o práci s vlastní osobností i práce na pomezí psychologie a estetiky, čímž přispěl k rozvoji psychologické vědy v českém i slovenském prostředí.