V oftalmologii jde o stav, kdy se oční víčka nedokážou zcela dovřít a oko zůstává i při snaze o mrknutí částečně odkryté. Název pochází z řeckého lagos (zajíc) a ophthalmos (oko), odtud označení zaječí oko. Dlouhodobá expozice může způsobovat vysychání povrchu oka, pálení a následně i expoziční keratopatii nebo poškození rohovky. Podle původu se popisuje varianta cicatricosus, kdy uzávěru brání jizevnaté zkrácení či deformace víčka například po úrazu, a varianta paralyticus při obrně mimických svalů, typicky při postižení n. facialis.