Laku (častěji psáno raku) je japonská keramická technika spojená s čajovým obřadem, která vznikla v Kjótu v 16. století kolem misek pro čaj a je dodnes spojována s rodem Raku. Nádoby se ručně tvarují, vypalují při relativně nízké teplotě a vyndávají z pece ještě žhavé. V tradičním japonském pojetí se nechávají rychle chladnout na vzduchu, takže vzniká porézní střep a typické černé či červené glazury. V západní variantě se žhavý výrobek často ukládá do pilin, listí nebo papíru, kde proběhne redukce kouřem, která zvýrazní prasklinky glazury a začerní neglazované části. Technika je ceněná pro nepředvídatelné efekty a jedinečnost každého kusu. V češtině se výraz používá převážně jako nesklonný přívlastkový termín ve spojeních jako laku výpal nebo laku keramika.
Příklady použití ve větách
Na kurzu jsme zkoušeli laku výpal a misky jsme vyndávali z pece ještě oranžově žhavé.
Na laku keramice se mi líbí, že každý kus dopadne trochu jinak.
Instruktor vysvětlil, že laku se často píše i jako raku a má původ v japonské čajové kultuře.
Po laku výpalu se na glazuře objevily jemné prasklinky a kovové odlesky.
Pro laku techniku jsme použili kleště, kovový sud s pilinami a rukavice odolné proti žáru.
Knihy týkající se tématiky slova
Anna Čumlivská, 1985-: Manuál japonského laku, UMPRUM, 2016, ISBN 9788087989029