Latinské podstatné jméno mužského rodu pro označení průchozího místa, tedy chodby, kanálu nebo otvoru, kterým lze projít nebo kterým může něco proudit.
V anatomické terminologii se tímto výrazem označují přirozené tělní průchody a vyústění, například kanál vedoucí k bubínku nebo průchody v dutině nosní, případně i zevní ústí urethrae. Používá se při popisu jejich stavby, průchodnosti a častých potíží, jako jsou záněty či zúžení.