V lékařské terminologii se myastenie používá jako obecné označení pro stavy, kdy je svalová síla kolísavá a svaly se při námaze nezvykle rychle vyčerpají, takže dochází k výraznému ochabování, které se po odpočinku často alespoň přechodně zlepší. Název vychází z řeckých kořenů označujících sval a slabost. Nejznámější formou je myastenie gravis, autoimunitní porucha nervosvalového přenosu, při níž se mohou uplatnit protilátky proti acetylcholinovým receptorům a typicky se objevují potíže jako pokles víček, dvojité vidění nebo poruchy polykání a řeči. V některých starších textech se tímto výrazem označovalo také funkční oslabení činnosti žaludku.