Mimopoznávací složky psychiky a chování, tedy vlivy a charakteristiky, které nejsou samotným myšlením, pamětí či řešením úloh, ale mohou je výrazně modulovat. Patří sem například emoční ladění, motivace, osobnostní rysy a seberegulace, stejně jako sociální kontext nebo tělesná pohoda. V praxi se ukazuje, že tyto faktory mohou poznávací výkon zlepšovat i zhoršovat, typicky přes míru stresu, vytrvalost a ochotu vyvíjet úsilí, proto se v pedagogice často sledují vedle testů schopností jako další prediktory úspěšnosti.
V medicíně a klinické psychologii označuje potíže, které nejsou primárně poruchou kognice, ale doprovázejí ji a ovlivňují fungování pacienta. Jde například o změny nálady, úzkost, apatii, poruchy spánku, únavu nebo bolest, které se mohou objevit u neurologických a psychiatrických onemocnění a nepřímo zhoršovat pozornost, rychlost zpracování informací a celkovou výkonnost.