Latinské podstatné jméno ženského rodu odvozené z l. dis- ve významu roz- či odloučení a z l. socius, tedy druh nebo společník. V odborném jazyce se používá pro vyjádření rozpojení nebo zániku původní vazby mezi částmi celku.;V chemii a fyzice označuje disociaci, tedy rozklad sloučeniny nebo částice na jednodušší jednotky, často na ionty. Může k ní dojít například při rozpouštění nebo dodáním tepla a obvykle jde o děj, který lze popsat rovnovážně, třeba u elektrolytů.;V medicíně vyjadřuje narušení propojení mezi běžně spolupracujícími funkcemi. V psychiatrii se tím myslí rozvolnění integrace vědomí, paměti nebo identity, které se objevuje u disociativních poruch a může souviset i s traumatem. V kardiologii se pojem používá pro atrioventrikulární disociaci, kdy se činnost síní a komor elektricky nesynchronizuje v důsledku poruchy převodu v srdečním převodním systému.. >> detail
časově omezený zásah nebo soubor opatření, který má v krátkém horizontu rychle pomoci vyřešit problém či stabilizovat situaci, například v krizové práci, zdravotní péči nebo při řízení změn v organizaci. >> detail
Latinské přídavné jméno obliquus (a, um) označuje něco, co není v přímém směru ani kolmo, ale je vedené pod úhlem, tedy šikmo či našikmeně. V odborném kontextu se s ním lze setkat například u popisu orientace struktur v anatomii nebo geometrie.. >> detail
V medicíně jde o stav, při němž je v žaludeční šťávě nadbytek volné kyseliny chlorovodíkové, tedy acidum hydrochloricum. Výsledkem bývá zvýšená kyselost žaludku, která se může projevovat například pálením žáhy nebo zvýšeným rizikem dráždění sliznice.. >> detail
Politický směr a společenské hnutí, které prosazuje zachování nebo obnovení monarchie jako formy vlády a podporuje panovníka i dědičný princip předávání moci. Často se pojí s důrazem na tradice a legitimitu dynastie a v některých zemích může vystupovat i jako organizovaná roajalistická aktivita.. >> detail
Dlouhodobě udržovaná a mezi lidmi předávaná zvyklost, případně soubor obyčejů a nepsaných pravidel, které se v určitém prostředí považují za správné nebo samozřejmé.;Ustálený způsob jednání či myšlení, který se opakuje v čase, někdy i jako typický rys nebo preference, podle níž někdo volí své postupy a vyjadřování.. >> detail
V literatuře, výtvarném umění a běžné řeči jde o způsob, kdy se zvířatům přisuzuje lidské prožívání a uvažování, případně se z nich dělají postavy s lidskými rolemi, jak to známe třeba z bajek.;V technice a designu označuje postup, kdy se strojům nebo jiným neživým objektům připisují rysy typické pro živočichy, například způsob pohybu či „chování“, aby působily přirozeněji a lidem se s nimi lépe pracovalo, často v souvislosti s robotikou nebo biomimetikou.. >> detail
V medicíně označuje poruchu, kdy je v periferní krvi nedostatek neutrofilních granulocytů, tedy jedné z klíčových složek vrozené imunity. Patří mezi leukopenie a může vést k vyšší náchylnosti k bakteriálním i plísňovým infekcím, často například po cytotoxické léčbě nebo u některých infekčních či autoimunitních stavů. Pojmenování je odvozeno od kořenů granulum, penia a neuter.. >> detail
moc a autorita vnímaná jako svatá a nábožensky posvěcená, tedy pravomoc odvozovaná od božského nebo sakrálního řádu, často spojovaná s duchovními představiteli či náboženskými institucemi. >> detail
V hudebním kontextu oratoria jde o samostatného pěvce, který zpívaným partem vypráví a propojuje děj, případně jej z pozice vypravěče průběžně vysvětluje a doplňuje souvislosti.. >> detail