Nově přidaná cizí slova

Předem daná tendence k určitému stavu či projevu, často podmíněná geneticky a někdy formovaná vlivy prostředí nebo zkušeností, která zvyšuje pravděpodobnost, že se daný jev objeví, například onemocnění nebo určitý typ chování.. >> detail

Předpona užívaná ve složených odborných výrazech, hlavně v biologii a medicíně, která odkazuje na varle, tedy mužskou pohlavní žlázu. Vychází z řeckého orchis a objevuje se například v názvech onemocnění nebo zákroků souvisejících s touto částí těla.. >> detail

Hovorový, lehce expresivní výraz pro zbytečné cavyky, obezličky či přehnané ohledy. Používá se jak pro mluvení přímo a bez vytáček, tak pro postup, kdy se s potížisty nejedná v rukavičkách a neprojevuje se jim zbytečná shovívavost.. >> detail

(artistika) akrobatická figura, při níž cvičenec ve svižném sledu několikrát za sebou přechází odrazem ze stoje na nohou do dopadu a opory na rukou, takže se rychle střídá práce chodidel a dlaní a je potřeba dobrá stabilita i síla paží.. >> detail

Významná osobnost československé akademické psychologie, univerzitní pedagog a profesor, který propojoval vývojovou psychologii s tématy seberegulace a sebavýchovy a současně se dlouhodobě věnoval psychologii umění, zejména tomu, jak lidé v různých etapách života vnímají a interpretují malbu. Vystudoval psychologii, pedagogiku i dějiny výtvarného umění na bratislavské Filozofické fakultě a získal titul PhDr., tedy doktor filozofie, díky rigorózní práci zaměřené na postoje studentů k obrazům. Působil jako vysokoškolský učitel na Univerzitě Komenského a později se habilitoval jako docent v oblasti vývojové psychologie. Vědeckou hodnost CSc., v tehdejším systému blízkou dnešnímu Ph.D., obdržel ve Slovenské akademii věd po výzkumu orientovaném na sebavýchovu mladých lidí. Na Univerzitě Karlově v Praze následně dosáhl profesury a titulu DrSc., tedy doktor věd, opřených o rozsáhlejší práci k proměnám percepce výtvarných děl v průběhu ontogeneze. Podstatnou stopu zanechal také v Brně, kde v sedmdesátých letech vedl katedru psychologie na tehdejší Univerzitě J. E. Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, a vychoval zde řadu studentů. Publikoval mnoho odborných knih a studií v češtině i slovenštině, mimo jiné učebnice k psychologii dítěte a dospívání, texty o práci s vlastní osobností i práce na pomezí psychologie a estetiky, čímž přispěl k rozvoji psychologické vědy v českém i slovenském prostředí.. >> detail

Koncová část končetiny či jiné anatomické struktury, umístěná dále od trupu nebo od místa připojení, tedy opak proximálního úseku.. >> detail

V patologii výraz pro necroscopia, tedy nekropsii neboli pitvu. Jde o vyšetření těla po úmrtí, při němž se hodnotí změny na orgánech a tkáních a zpětně se upřesňuje nemoc nebo bezprostřední příčina smrti. Pojmenování vychází z řeckých kořenů nekros a skopein.;V soudním lékařství označení pro znalecké posmrtné ohledání a pitvu mrtvého těla, které slouží jako podklad pro posudek. Typicky se při něm dokumentují poranění a další nálezy důležité pro objasnění okolností úmrtí.. >> detail

Radiografie, výraz odvozený z lat. radius a z řeckého grafein, označuje postup, kdy se obraz vytváří působením pronikavého ionizujícího záření, nejčastěji rentgenových paprsků, a zaznamenává se na film nebo digitální detektor, běžně pro diagnostiku i technickou kontrolu materiálů.. >> detail

Preeklampsie, tedy stav považovaný za předstupeň eklampsie, kdy se objevují varovné projevy ohlašující její možný rozvoj. V klinické praxi jde o těhotenskou komplikaci často spojenou s nově vzniklou hypertenzí a známkami celkového postižení. Název je odvozen z prae ve smyslu „před“ a z eklampein, doslova „blýskat“.. >> detail

Podstatné jméno ženského rodu s genitivem -ae. V medicíně a biologii jde o lymfu, tedy průzračnou mízní tekutinu vznikající z mezibuněčné tekutiny, která protéká mízními cévami a přispívá k odvodu tekutin i k obranyschopnosti organismu.. >> detail