V histologii a patologii se tím míní siderofág, tedy fagocytující buňka, obvykle makrofág, která pohlcuje a ukládá pigmenty s obsahem železa, nejčastěji hemosiderin vznikající po rozpadu erytrocytů při krvácení.. >> detail
Typ siamských dvojčat, u nichž jsou dvě děti srostlé na přední straně těla v úrovni hrudníku, často s přesahem do horní části břicha, přičemž mohou sdílet některé orgány, což ztěžuje případné oddělení.. >> detail
V perštině jde o pojmenování pro nádobu určenou k vykonání potřeby v noci, tedy nočník používaný doma nebo u lůžka například u dětí či nemocných.. >> detail
plátek hovězího masa, obvykle ze zadní části (u kýty), který se připravuje krátkým prudkým opečením na pánvi nebo na grilu, aby zůstal uvnitř šťavnatý. >> detail
(anat.) malé, většinou okrouhlé vklesnutí či prohlubeň na povrchu orgánu nebo kosti, často vymezuje místo pro specializovanou strukturu, například oblast nejostřejšího vidění na sítnici. >> detail
Otorinolaryngologický operační zákrok, při němž se chirurgicky odstraní ploténka třmínku, tedy část jedné ze sluchových kůstek v oblasti středního ucha, aby se obnovilo či zlepšilo vedení zvuku. Tento výkon se používá například při otoskleróze a odstraněná část může být následně nahrazena drobnou náhradou.. >> detail
Společenské přesvědčení a soubor nepsaných norem, které berou heterosexualitu jako samozřejmý výchozí stav a měřítko toho, co je považováno za běžné. Z této představy se pak odvozují očekávání o „správném“ partnerství, rodině i o tom, jaké role a chování mají muži a ženy přirozeně zastávat, přičemž jiné orientace nebo identity mohou být přehlíženy či znevýhodňovány.. >> detail
V medicíně a imunologii se tím míní specifická protilátka, obvykle získaná z organismu, který byl toxinu vystaven nebo proti němu očkován. Po podání se váže na příslušný toxin a tím tlumí nebo ruší jeho škodlivé působení. Využívá se jako hotová protilátková ochrana při pasivní imunizaci, účinek nastupuje rychle, ale nebývá dlouhodobý.. >> detail
(lat. dosl. předjméno, pl. praenomina) osobní jméno ve starověkém Římě, které se uvádělo na začátku vícesložkového jména před rodovým označením a dalšími částmi, významově nejbližší dnešnímu křestnímu jménu. V nápisech se často zapisovalo zkratkou a používal se poměrně omezený okruh těchto jmen.. >> detail